V síle nebo na sílu? Jak to děláš?

V síle nebo na sílu? Jak to děláš?

Usmyslela jsem si, že dnes napíšu článek, protože jednadvacítka je moje číslo. Jenže ouha, ráno jsem se probudila a neměla jsem slinu. Co s tím? Tak jsem se šla projít do lesa. A les mi někde kolem kilometru a půl, jak je jeho dobrým zvykem, povídá: V síle nebo na sílu? A protože jsem vědomá, čili pořád tak trochu ve střehu, došlo mi, že to je ono! O tom napíšu. 

Jak to vypadá, když věci rvete, děláte je na sílu? 

⛔️ nápady nepadají, nemyslí vám to 

⛔️ jste unavení a zpruzelí

⛔️ kolegové nespolupracují, vznikají nedorozumění

⛔️ trhá se vám nit, lámou jehly, mobil vypíná a počítač se seká

⛔️ chce se vám brečet

A jak to vypadá, když jste v síle? 

☀️ sršíte nápady a energií k jejich realizaci

☀️ večer jste snad ještě čilejší než ráno (okolí se ptá, na čem jedete)

☀️ kolegové vám téměř čtou myšlenky a plní úkoly na 200% s úsměvem na rtech

☀️ najdete na svém počítači konečně tlačítko, kde se dělají tyhlety kouzelné smajlíky

☀️ chce se vám políbit popeláře

Tak to je krása, říkáte si. To chci! Ale jak to udělat, abyste pracovali a vlastně i žili podle sluníček a ne podle jednosměrek? 

Abychom žili a tím i podnikali ve své síle, potřebujeme si hlídat několik věcí. Zkusím je tu pojmenovat a budu ráda, když mi k tomu přidáte svou zkušenost, názor. 

♥️ Držme si hranice. Dobře rozlišujme, kde začínají a končí naše práva a povinnosti. A kde už je to toho druhého. V praxi to znamená nenechat se využívat, ale ani nevyužívat ostatní. Umět říct svůj názor, popřípadě ne. Slušně. 

♥️ Hlídejme si své zdroje energie. Je to prosté. Na prvním místě jsem vždycky já, potřebuji být vyspaná, najezená a mentálně odpočinutá. Pak se teprve můžu do něčeho kloudného pustit. A s úsměvem. 

♥️ Obklopme se lidmi, kteří nás uznávají a my uznáváme je. 

♥️ Používejme při rozhodování krom faktů také intuici. Dá se to trénovat. Já to dělám tak, že než se rozhodnu nebo odpovím na otázku, tak se zastavím a mrknu, jak to mám s pocitem na solaru. Když mě tam nepříjemně šimrá, tak zbystřím a raději to odložím. Zítra je taky den. Když tam mám teploučko, vrhám se do akce. 

♥️ Nebojme se uznat chybu a to i když je nám 50+. Učíme se celý život. Je to úlevné říct: Máš pravdu, mýlila jsem se. 

♥️ A nakonec takové malé nadhlédnutí. Vyskočte na chvíli nad svou hlavu a koukněte se na sebe z výšky. Když se dlouhodobě cítíme blbě, že TO POŘÁD rveme a nejsme ve své síle, buďme odvážní a udělejme hloubkovou revizi. Co když jsme ale ÚPLNĚ ŠPATNĚ? Co když jsme se rozhodli pro nevhodnou práci nebo nevhodné lidi? Měníme se a s nimi i naše potřeby. Příště vám napíšu, jak jsem si nadskočila já a v 50+ změnila ve svém životě krom rodiny a přátel úplně všechno. Dnes už by to bylo moc dlouhé :) 

Vaše Šárka Rooya